 |
Rozhovor s Tonym Cairolim po vyhrané GP Velké Británie!

Tony, ty nás neustále překvapuješ! Samozřejmě tě nechceme odepisovat kvůli tvému věku, ale vzhledem k aktuálnímu množství mladých jezdců se zvučnými jmény jako Gajser, Herlings, Prado a další jsme si nejspíše mysleli, že budeš mít problém vyhrát další Grand Prix, natož další titul mistra světa. No a potom jsi byl ve vedení při Grand Prix Ruska a vyhrál tady v Anglii...
V Rusku bych nejspíše nevyhrál, ale druhé místo bylo dosažitelné a navíc jsem jel solidně na trati, která mi obvykle příliš nevyhovuje. Tady v Matterley Basin mi to vyšlo. Upřímně, umístění na stupních vítězů je vždycky mým cílem a jsem si vědom toho, že je to každým rokem obtížnější, protože přichází spousta mladých jezdců, kteří by se měli na pódiu objevovat více než já, ale jsem s tímto výsledkem opravdu spokojený.
Tím myslím, jestli tě to překvapilo, nebo jsi očekával, že budeš na pódiu?
Opravdu nevím, co od sebe můžu čekat, protože jsou oba moji týmoví kolegové mladší a potřebují se předvést, což u mě už není úplně potřeba. Když se ovšem podívám do výsledkové listiny, tak mě to hodně překvapuje a překvapuji i sám sebe. Pořád si ještě jízdu na motorce užívám a rád vyvíjím motorky pro KTM, což mě dost baví a myslím, že v tuto chvíli máme hodně solidní motorku.
Vím, že to pro tebe není důležité, protože jsi v už v minulosti několikrát hovořil o tom, že se nezabýváš světovými tituly nebo seznamem vyhraných Grand Prix, ale pro lidi, jako jsme my, fanoušci, je úžasné vidět, že i nadále buduješ svůj odkaz, svou legendu, protože i kdybys už nikdy nezískal další titul mistra světa, tak momenty jako ten dnešní, kdy jsi za sebou nechal všechny ty mladé, skvělé a talentované jezdce pro nás fanoušky tvoří přesně tu část závodění, která nás baví. Taky se ti tohle budování tvého odkazu zamlouvá?
Ano, myslel jsem tím, že sice nepřemýšlím nad výhrou v šampionátu, i když je to samozřejmě někde uvnitř mě mým cílem, ale ježdění si především užívám a snažím se si zajet vždycky svůj vlastní závod, takže uvidíme v průběhu sezóny, ale nemám na sobě žádný tlak ohledně zisku titulu. Ten je určený někomu jinému, někdo prostě musí pociťovat větší nátlak než já. Já prostě žádný tlak necítím.

Šesté vítězství v Matterley Basin. Přijel jsi tady jako mladíček v roce 2006 a vyhrál jsi moto na MXoN a od té doby tady kraluješ. Pověz nám o svém vztahu k Matterley Basin.
Myslím, že společně s Argentinou je to jedna z mých oblíbených tratí. Všechny anglické tratě mě baví, protože jsou dobře připravené a mají dobré rozložení. Angličané nejen vědí, jak připravit trať, ale také jak fandit. Pro mě je to tady díky fanouškům trošku jako domácí Grand Prix a je to velmi příjemné, moc si to užívám.
Jak jsi na tom fyzicky, protože se zdá, že máš stále ještě nějaký zdravotní problém?
Koleno mám teď asi na 70% výkonu, loni jsem jezdil se zhruba 30%. Nemusím teď po každém závodě z kolena odvádět tekutinu drenem, je stabilnější a dovoluje mi i trénink během týdne. Doufám, že to tak zůstane a nezhorší se to, myslím, že už je to i otázkou věku. Jsem v lepší kondici než v letech 2019 a 2020. Stále nejsem s tím kolenem stoprocentní, protože ho ještě stále cítím, zejména, když se do něj tvrději opřu v zatáčce. Musím mu věnovat určitou pozornost a hlavně v levých zatáčkách nesmím jet na maximum, aby vydrželo. Je to trošku obtížné, protože to znamená, že musím zamakat někde jinde, abych tuto nevýhodu smazal. Cítím se ovšem dobře a doufejme, že se mi ještě podaří zapracovat na celkově lepší kondici.
A co dnešní závody, jak sis je užil?
Užil jsem si druhý závod více než ten první. Předjíždění bylo skvělé! V prvním závodě jsem měl dobrý start, byl jsem třetí, a pak jsem se po několika zatáčkách dostal na první místo. Prostě jsem jel, jak nejrychleji jsem mohl, vytvořil si mezeru mezi mnou a Jorgem a vyšlo to. Po minulém víkendu v Rusku jsem byl samozřejmě zklamaný z té chyby, protože jsme ztratili spoustu bodů, ale dneska to byl velmi, velmi dobrý závod, trať jsem si opravdu užil. Ve druhém závodě během posledních čtyř kol jeli Romain a Tim hrozně ostře a já jsem nechtěl znovu chybovat. Byl jsem unavený, tak jsem si řekl, že mi stačí, abych si dojel pro to 93. vítězství v Grand Prix.

V té druhé jízdě to vypadalo, jako by tě startovní pole pohltilo, ale potom jsi najednou předjel několik jezdců a znovu mířil na špici. Můžeš mi o tom něco říct?
Trošku pršelo, potýkal jsem se s několika chybami. Během prvních kol jsem si trošku zvrtl kotník, když mě Tim předjížděl. Potýkal jsem se s tím, jak byla trať kluzká a snažil se ji co nejvíce vnímat, abych se cítil lépe. Potom déšť trošku pominul, takže jsem se z toho otřepal a mohl se do toho znovu pořádně obout.
Jak sis užíval ty části závodu, kdy jste do toho šlapali na maximum a pozice se měnily jak na běžícím páse, protože v tomto ohledu byla ta druhá jízda naprosto šílená!
Na začátku jsem byl trošku překvapený, protože Jeffrey a Tim jeli hrozně agresivně. Já jsem musel trošku zpomalit a řekl jsem si, že už prostě máme rok 2021 a ne rok 2004, kdy jsme byli zvyklí v poslední části závodu trošku zpomalit a resetovat se. Teď nic takového nehrozí, je třeba jet na maximum po celou dobu. Já jsem zpomalil, abych mohl později znovu zaútočit, dohnat je a znovu bojovat, ale ke konci jsem byl už vážně celkem unavený. Nicméně stále jsem s tím závodem spokojený.
Pokračuješ v závodění i ve svém věku, jak to vlastně zvládáš?
Nevím, pořád mě ježdění prostě baví. Když jste starší, tak máte pochopitelně více problémů, mimo jiné také se zdravím, zatímco když je vám 20 a zlomíte si prst, nebo tak něco, tak prostě jedete dál, nezabýváte se tím. Ale jakmile vám je 36 a máte nějaké potíže, tak s nimi bojujete mnohem více, než kdy dříve. Konečně se cítím trošku lépe a dokonce si užívám trénink. Po dvou a půl letech jsem začal zase trošku běhat a opravdu se cítím lépe i po psychické stránce.

V posledních letech jsi často začínal sezónu v plné síle, a potom to s tebou šlo pomalu z kopce. Je to kvůli věku, nebo kvůli tvým zraněním?
Myslím, že je to také kvůli motivaci, protože je to pořád to samé. Stejné trati, stejní lidé a loni to bylo ještě podtrhnuté Covidem-19, protože to bylo bez fanoušků, nechci říkat nudné, ale bylo prostě těžké se koncentrovat a hledat motivaci. Trénink rovněž vyžaduje mnoho úsilí a s mým problematickým kolenem jsem byl pořád u doktora, aby mi dal dren do kolena, napsal kortizon a zakázal jezdit. To se na konci sezóny samozřejmě projevilo na kondici, takže jsem už neměl šanci se jakkoliv prosadit.
Přístí víkend se jede v Maggioře. Krasná, stará trať. Měla by to být velká zábava pro malou skupinu fanoušků, kteří mají povolený přístup na trať, nebo ne?
Maggiora zrovna nepatří mezi mé oblíbené tratě, ale vždycky je příjemné závodit doma v Itálii. Přesto je to pěkná trať mých přátel, kteří ji vybudovali a jsem rád, že se jim to opět podařilo. Doufám, že budou moct být na mě hrdí, nejsem si úplně jistý, kolik jich bude moct na závod přijít, ale vždycky je příjemné mít kolem trati lidi, kteří vás povzbuzují jako dnes. Pro to vlastně závodíme. Je úžasné, když vám fanoušci fandí. Chtěl bych být znovu na pódiu, a to je všechno, na co myslím.
Míša Somerliková | Zdroj a foto: mxlarge.com

1847 Zobrazit / přidat komentáře (0) |