Prosím tě, mohl by ses na úvod našim čtenářům jen krátce představit? Jmenuju se Kamil Tatarkovič a už nějaký ten pátek jezdím závodně na kole. Začal jsem v pěti letech bikrosem, potom následoval cyklotrial, MTB trial, dual slalom a nakonec jsem skončil u sjezdu a fourcrossu. Posledních pár let jsem se zaměřoval převážně na fourcross, trochu okrajově jsem jezdil sjezd. V letošním roce by však měl být sjezd prioritou a rád bych to ještě doplňoval nějakým endurem či hromadným sjezdem. Kromě kola v současné době pracuju ve společnosti Nutrend jako Export marketing manager. Spolupracuju také s časopisem Velo a vymýšlím i další projekty.
Jak jsi spokojený se svou loňskou sezónou, kde všude jsi závodil a jaké byly tvé výsledky? Loňský rok byl celkem fajn. I když výsledky mohly být lepší. Ježdění jsem si ale užil a vyzkoušel i nějaké nové akce, třeba evropský Crankworx, což byl super zážitek a zkušenost – 600 lidí se naráz rozjelo po sněhu a vydali jsme se na trať dlouhou nějakých 20km. Nejlepší výsledek bylo asi 3. místo na fourcrossové světové sérii 4X Pro Tour v polském Szczawno Zdroji.
Jaké máš plány na rok 2013? Kam všude se chystáš? Rád bych jezdil pouze sjezd a pokud bude čas a příležitost tak nějaký hromadný sjezd a enduro. Soustředit se budu především na akce po Evropě a v ČR.
Pořád se budeš prohánět na kolech od Commencalu v týmu Commencal FDF? Jojo, přesně tak. I nadále budu jezdit na kolech andorské značky Commencal. Commencal FDF Team je vlastně můj tým, kde jsem vyřídil licenci i pár klukům.
Na svém webu máš uvedeno, že za svůj největší úspěch považuješ své první vítězství na světovém poháru ve Schladmingu v roce 2006. Vzpomínáš si, jaký to byl pocit stát na stupni vítězů nejvýše? Trufnul tenhle tvůj úspěch nějaký jiný zážitek od roku 2006? Přesně tak, byl to nejlepší den v mé závodní kariéře. Prostě se vše dařilo. Kvalifikace byla super a skončil jsem druhý, což byla dobrá výchozí pozice. V závodech jsem tenkrát postupoval hladce až do finále. Chvíli jsem jel druhý, ale dostal jsem se na první místo a závod vyhrál. Prostě jsem si to vše pořádně užil. Zatím to nic netrumflo a myslím, že ani netrumfne…
Závodíš raději u nás nebo v zahraničí a proč? Spíše v zahraničí. Jsou tam lepší tratě a víc mě to tam baví. Vždycky jsem preferoval závody v zahraničí a jen pokud byl čas a příležitost vydal jsem se na závody v ČR. I výsledky v zahraničí mají daleko větší váhu a jsou zajímavější pro sponzory.
Myslíš si, že se v české bikové scéně směřuje kupředu tím správným směrem, nebo je tu něco, co bys rád změnil kdybys měl tu možnost? Rozhodně to tu není ideální, ale taky může být daleko hůř. Škoda jen, že někteří lidi u nás dělají věci, protože musí a ne protože je to baví a chtěj. Potom to tak vypadá. Moc tomu ani nepřidává, když každý na vše nadává, je zpruzelej a vše se pomlouvá. Ve finále, když se člověk zamyslí, tak to tu zase až tak špatný nemáme :)
Jak u tebe probíhá zimní příprava? A máš dostatečně dobré podmínky pro trénink, tedy nejen ten zimní? No kvůli práci a dalším činnostem moc času na trénink nezbývá, ale když je chvilka tak se snažím něco dělat – posilovna, trenažér, běh. U nás to rozhodně ideální není, ale dobře se připravit je reálné. Pro fourcross je to trochu jednodušší (hodně času se tráví v posilovně, na sprintech nebo v BMX hale v Šenkvicích), u sjezdu je potřeba víc jezdit na kole, což u nás v zimě moc nejde, takže je potřeba sem tam vycestovat do zahraničí.
Jaké bylo tvé nejhorší zranění a jak a kdy k němu došlo? Nedělá ti pak problém po rekonvalescenci opět sednout na kolo? Nebo jsi už prostě na kolo tak natěšený, že tohle neřešíš? Asi urvané rameno z roku 2001 ve Švýcarsku. Dvakrát jsem byl na sále a dráty na 1 měsíc to zpravily. Potom jsem ještě jednou v Brazílii skončil s naprasknutýma příčnýma výběžkama na obratlích. To bylo taky zajímavý a užil jsem si svý :) Já mám z pádu obecně celkem strach a pokud to jen trochu jde, tak se jim vyhýbám obloukem. A s přibývajícím věkem to je jen a jen horší, hehe. Někdy si ale člověk holt nevybere.
Začínal jsi vlastně bikrosem, táhne tě to k němu i v současnosti? Kdo tě vlastně ke kolům přivedl a kdy to bylo? Asi 4 roky zpět jsem si pořídil BMX kolo, že bych to znovu zkusil. Nakonec jsem to měl spíš jen tak pro trénink a ani na závody jsem se nepodíval. A kolo jsem už zase prodal, takže zůstávám věrný MTB. Když jsem byl malej, tak jsem prostě pořád jezdil na kole. Jen tak po ulici a zkoušel různý blbosti. Až mě jednou rodiče vzali na BMX dráhu a od té doby jsem z kola vlastně neslezl.
Je tady někdo, komu bys závěrem našeho rozhovoru poděkoval? Rozhodně. Hlavně rodině, přítelkyni, sponzorům, prostě všem, co mi kdy pomohli. Ono by to bez dobrého zázemí jen těžko šlo!
